Elektronizace

Předkládání vzorků a elektronická komunikace

Zadavatel hodlá jako součást nabídky požadovat předložení vzorků. V ustanovení § 211 odstavec 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek je pro tyto účely popsána výjimka z elektronické komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem. Je tato výjimka vztažena na celé zadávací řízení či jen na vlastní předložení vzorků?

Povinnost elektronické komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem platí od 18. 10. 2018 s výjimkou případů popsaných v ustanovení § 211 odstavec 3 ZZVZ. Z textu tohoto ustanovení „Písemná komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem musí probíhat elektronicky s výjimkou případů, kdy ….“ je patrné, že výjimka z elektronické komunikace je vztažena k určitým skutečnostem a lze dovodit, že se vztahuje jen na okolnosti spojené s popsanými případy, tedy v dotazovaném případě s předložením vzorků. Ostatní komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem pak již není touto výjimkou dotčena a musí probíhat elektronicky. K obdobnému závěru dospěl i komentář „Zákon o zadávání veřejných zakázek“ od autorů Dvořák - Machurek – Novotný - Šebesta a kol. v němž autoři uvádějí: „vzorky nebo modely, které vzhledem k jejich charakteru nemohou být zadavateli předloženy elektronicky, bude již z povahy věci nutné předkládat zadavateli fyzicky; tato skutečnost ale nebude mít dopad na ostatní komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem v rámci předmětného zadávacího řízení, včetně podání nabídky ve zbývající části (s výjimkou předmětných vzorků a modelů, která musí být vedena elektronicky.